Mnoho mobilních telefonů populárních značek podléhá kopírování a padělání. Mezi lídry na trhu šedých telefonů patří Nokia 8800. Existuje řada způsobů, jak se chránit před podvodem.
Instrukce
Krok 1
Vytočte * # 06 # z klávesnice telefonu. Poznamenejte si IMEI, který se zobrazí na obrazovce. Porovnejte to, co je uvedeno pod krytem baterie a na štítku na krabici, ve které byl telefon zabalen. Všechna tři čísla se musí shodovat. Nyní přejděte na oficiální stránky společnosti Nokia nebo jiné stránky, které vám umožňují ověřit pravost IMEI, a zkontrolujte je pomocí bezplatné služby. IMEI lze ověřit také kontaktováním servisního střediska Nokia. Specialista nezávisle zkontroluje vaše číslo v databázi a ohlásí výsledek ověření.
Krok 2
Sejměte kryt baterie a vyjměte baterii. Měly by také existovat štítky o shodě s komunikačními standardy, sériové číslo a štítek o shodě s normami kvality Rostest. Druhá možnost je povinná pro všechny mobilní telefony a smartphony prodávané v Rusku. Všechny tyto informace by měly být vytištěny na bílý papír černým inkoustem, mít jasné siluety a být snadno čitelné. Dopisy by neměly být rozmazávány dotykem. Pokud tyto podmínky nejsou splněny, je váš telefon pravděpodobně falešný.
Krok 3
Nezapomeňte zkontrolovat pouzdro na mobilní telefon. Originální Nokia 8800 je vyrobena z plastu a kovu. Pouzdro musí přesně odpovídat standardu uvedenému na webových stránkách výrobce. Kromě toho by neměl mít žádná zbytečná loga kromě loga Nokia. V latinském písmu by také neměly být žádné znaky. Mezi částmi by neměly být žádné mezery a neměla by být ani vůle.
Krok 4
Zkontrolujte baterii. Musí na tom být hologram. Na jedné pozici je viditelné logo výrobce. V jiném, slogan společnosti: „Spojování lidí“.
Krok 5
Originální klávesnice Nokia 8800 by měly obsahovat pouze znaky cyrilice a latinky a také čísla.
Krok 6
Seznamte se s funkcemi vašeho telefonu. Nemělo by se lišit od toho, co deklaruje výrobce, nebo by to mělo zahrnovat vestavěný televizor a slot pro druhou SIM kartu. Všechny nápisy v nabídce musí být napsány v ruštině nebo angličtině (v žádném případě ne v čínštině). Operační systém se také musí shodovat s operačním systémem specifikovaným výrobcem v dokumentaci.