Technologie mobilní komunikace se neustále vyvíjejí. Aby mohli mobilní operátoři poskytovat zákazníkům konkurenceschopné služby, snaží se využívat nejnovější pokroky v této oblasti. Nejslibnějším směrem současnosti je uvádění 4G sítí do provozu.
Třída 4G dnes zahrnuje mobilní komunikační sítě vytvořené na základě technologií čtvrté generace. Vyznačují se vysokou rychlostí výměny informací a zlepšenou kvalitou hlasové komunikace. Na rozdíl od 3G sítě této třídy používají pouze protokoly pro přenos paketových dat (IPv4, IPv6). Směnný kurz je více než 100 Mb / s pro mobilní předplatitele a více než 1 Gb / s pro pevné předplatitele. Hlasový přenos v sítích 4G se provádí prostřednictvím VoIP. V současné době existují dvě technologie, které splňují všechny požadavky sítí 4G. Jedná se o LTE-Advanced a WiMAX (WirelessMANAdvanced).
Vývoj technologie LTE, která je prototypem LTE-Advanced, zahájily v roce 2000 společnosti Hewlett-Packard a NTT DoCoMo. Tento směr byl slibný, protože i sítě třetí generace si teprve začínaly získávat popularitu. Technologie začala splňovat požadavky 4G až desátým vydáním. Protože však tento standard mohl být použit ve stávajících mobilních sítích, začal těžit z podpory mobilních operátorů. První síť založená na LTE-Advanced byla oficiálně spuštěna v prosinci 2009 ve městech Stockholm a Oslo.
Technologie WiMAX je vývojem standardu bezdrátového přenosu dat Wi-Fi. Vyvíjí jej fórum WiMAX, založené v roce 2001. Funkce WiMAX je existence různých protokolů pro výměnu informací pro statické a mobilní předplatitele. První celulární síť využívající technologii WiMAX byla spuštěna v prosinci 2005 v Kanadě.
Sítě 4G si dnes začínají získávat stále větší oblibu po celém světě. Jejich implementace je však plná určitých obtíží. Jedním z nich je, že vysokofrekvenční rádiové vlny používané v těchto sítích jsou extrémně špatné v pronikání do městských budov. Proto (ve srovnání s 3G) je pro zajištění kvalitního pokrytí zapotřebí mnohem více základnových stanic.
